Reklama
 
Blog | Jaroslav Hais

Memory jukebox

Lidská paměť, fascinující, neprozkoumaná, milosrdná i nesmiřetelná. Snad každý ví, jak tu svou zaujmout v okamžicích, které je třeba uchovat...

Jsou tváře a situace, které si člověk zapamatuje navždy. Někdo je spojuje s barvou, jiný s náladou. Spouštěčem paměti má být i výrazná vůně. Pro mě je to píseň.

*

Ticho toho rána přerušuje jen tvůj dech a tikání hodin na stěně. Jak už to tak v podobných scénách býva, sluneční paprsky nenápadně (přesto – nebo o to víc – dotěrně) prosakují zavřeným oknem dovnitř do místnosti. Kohouta slyšet není, červená knihovna není silnou stránkou nikoho z nás. To spíš někde poblíž pobíhá kočka. Je to ráno jako každé jiné, právě to jej činí výjimečným…

http://nohavica.cz/cz/tvorba/texty/strakapud.htm

*

Bylo to pár odpolední. Seděli jsme na lavičce, mezi námi krabice vína a krabička cigaret. Pokud se něčeho z toho nedostávalo, vždy byl poblíž nějaký kamarád se špetkou hulení. Občas jsme si vzájemně brečeli na ramenou, občas jsme se do krve rozhádali. Sexuální narážky nebyly, jak je zvykem, ničím neobvyklým. Jenže nikdy k ničemu nedošlo. Kdo ví, proč je to tahle píseň, snad ani není rozumný důvod….

http://www.youtube.com/watch?v=YuOC7ksSA1k

*

Byla mi tak trochu múzou… Stával jsem před jejím domem a vprostřed noci s ní vedl nekonečné rozhovory o ničem. Shlížela na mě dolů z okna, vlastně vždycky a na každého jen shlížela. V jejích očích se však odráželo něco zvláštního, něco uhrančivého. Něco, co se nedalo přehlédnout. Marně jsem jí vyvětloval, že zkratka LP pro mě neznamená totéž, co pro ni…

http://www.youtube.com/watch?v=mpaJYVP7p-w

*

Vždy jsem byl jejím obhájcem. Měl jsem (a dodnes mám) pro ni slabost. Kroužil jsem kolem ní a nikdy se jí nedotkl. Snad jsem ani nechtěl… Než jsem ji poznal, nevěřil jsem na přátelství na první pohled. Stála mě pár potrhaných vztahů a jeden jediný večer abstinence…

http://www.youtube.com/watch?v=6t7EPbnZUz8

*

Hromádka vajglů za zdí autobusového nádraží. My dva, její sestra, pár dalších holek, po kterých jsem buďto toužil, nebo teprve toužit měl. Pak patnáct kilometrů tam a zpět ve tmě na kole bez reflektoru, jen kvůli jednomu slovu. Kelímky od piva zašlapané do hlíny na zahrádce nádražky. Parta kluků s červenýma očima.

http://www.youtube.com/watch?v=9S4ey54WkLA

*

Stojím před jukeboxem, najednou nevím, jakou písní nechat zaplnit zakouřený prostor mezi čtyřmi zdmi. Která by to měla být, aby vystihla Tebe. Poradíš?

http://www.youtube.com/watch?v=4_PSgqa1vhU

Reklama