Reklama
 
Blog | Jaroslav Hais

Lễ cưới

"Ta polívka je dobrá...z čeho to je?"
"To je...eee...z hada."

Všechno kolem je červené a zlaté, občas prosvitne trocha zelené barvy. Restaurace je plná skoro k prasknutí, všichni se pomalu usazují a zdá se, že si každý najde své místo. Chvíli tápám, cedulky se jmény se nevedou, místa nejsou striktně rozdělena. Mezi spoustou neznámých tváří konečně zahlídnu Alana s Davidem a posedím se k nim.

Nechávám si hned ze začátku vysvětlit, jaké procedury tu na mě čekají. Je toho hodně a stejně si z toho nic nepamatuju. Pak ztichne všechno kromě tří lidí a David mi šeptem vysvětluje, co se děje. Konečně je hotovo a my se dostaneme k tomu, kvůli čemu jsme přišli (pokec), a tomu, na co se těšíme (jídlo).

Na stole před námi se objevují talíře, misky, všechno plné a neskutečně lákavé. Místnost se zaléva neuvěřitelnou směsicí vůní, já se snažím identifikovat známá jídla, ale nedostanu se ani k půlce. A vážně nevím, kam dřív šáhnout, všechno vypadá tak skvěle, tak nezvykle…

Nakonec začnu polívkou. Jsem asi tak v půlce a nemůžu se dochválit, odpověď na otázku o původu té božské krmě mě ale dost překvapí. Co s tím? Zahraju pokerface a pokračuju v jezení, přeci jen…když je to dobré, tak není co řešit. Jenom si vezmu ponaučení, že se pro jistotu nebudu dál ptát.

Smažená krabí klepýtka jsou sice klasika, ale ještě se mi nepodařilo se jich přejíst. Zvládnu sice jen dvě, protože i ostatní výběr je skvělý, ale určitě to stojí za to. A ta obraná klepýtka si beztak schovám a vybílím, protože krásně vypadají.

Další volba, další polívka, ale radši už jen ta vyzkoušená, bambusová. A když už jsem u těch vyzkoušených věcí, zajím polívku jarním závitkem. Ostatně, závitky jsou další věc, které se nikdy nepřejím. A když je čas a nálada, dají se udělat i doma. Což je super.

Potom začínám už jen decentně ochutnávat všechny ty rýžové básně a odhadovat, co v nich všechno je. Do toho si občas přikousnu něco z báječného salátu z originálních bylin a bambusových výhonků, kluci se na mě dívají trochu podiveně, když jím rýži hůlkami stejně obratně jako oni. Kdyby tak věděli, co všechno na koleji hůlkami občas jím… Koncert zakončím báječnou "buchtou" z rýže; je červená, trochu rozvařená, strašně aromatická a je v ní spousta zázvoru.

Dobrou chuť, pokud právě obědváte.

Reklama