I opanoval Království jednoho dne nový pán, Modrý král říkalo se mu. Prohlásil: "Na desátek nehledě, kdo chleba od pekařů požívati chce, nechť za něj zaplatí." Lidé, jakkoli nového pána dříve v oblibě měli, toto jeho pravidlo nepříliš si oblíbili. Netrvalo tedy příliš, aby ve všech vesnicích rychtáři se stali pánové z Růže, kteřížto chléb lidu z obecních pokladen zaplatiti slibovali. Zakrátko pak pekaři tu nakupovali brky husí, by lidé mohli na rychtářovy listiny podepisovat každý svůj drobek chleba, tu najímali posly, by denáry již za pecny zaplacené znovu lidem domů vracívati chodili. Ani příliš vody v řekách neuplynulo, když jeden z rychtářu, dřív "chléb zdarma pro všechny" volajících, doprostřed návsi sezvat nechal veškerý lid. Prohlásil pak: "Vás, kdož na koupi chleba máte, upřímně prosím, vskutku za něj bez návratu denárů zaplaťte." Inu ukázalo se, že ať jsou pánové z Růže nebo odjinud, obecní pokladny nejsou bezedné a rychtářské sliby se po zisku koryta jen v plané řeči obrací...
